Díl 9.: Kuli pikle

30. července 2012 v 10:35 | keishatko |  Tichý výstřel
Neviem prečo, ale písanie mi ide od ruky. Tešte sa ;)

Kuli pikle


BETA: Luczaida





Tony

Proč jsem se nechal na tohle přemluvit? Poprvé se dívám s děsem v očích na svého přítele, který má v ruce nějakou podezřelou věc a přibližuje se k mému oku.

Před třemi hodinami

Zvednu zvonící mobil a přijmu hovor. Vědět dřív, co mě čeká, tak tu nebezpečnou věc odhodím na míle daleko ode mě.
"Prosím," řeknu dost znuděně. Jen dvěma lidem nyní přijmu hovor, když mi volají a to je Kirk a EJ.

Snažil se mi dovolat i Elliot, ale nemám náladu na jeho řeči typu "rád bych si pohovořil" nebo "asi mezi námi nastalo nedorozumění" vůbec nechápu, o co se snaží, ale když on začal s tím vyhýbáním, tak klidně můžu i já. Co na tom, že to vypadá jako trucování.
Myslel jsem si, že jsme přátelé, kteří si říkají všechno.
Ve správných mezích.
Mohl za mnou kdykoliv přijít a říct mi, s čím má problém.
Pokud jsem udělal něco, co ho přimělo tak jednat, tak mi to měl říct nebo napsat blbou zprávu a poslat. To bylo tak těžké?
Očividně pro něj bylo. Nestál jsem mu ani za to. Tak ať si vychutná vlastní medicínu.

"Proč mám přijít k tobě?"
Vůbec nemám náladu vystrčit nohu z domu. Chvíli ho poslouchám, a pak protočím oči.
"Neprotáčej oči a bleskově sem naklusej,"zavříská mi do ucha. To mě tak dobře zná, že ví, kdy protáčím oči? Je tak trochu děsivý. To má křišťálovou kouli a dívá se do ní, když se mnou telefonuje?
Takže co udělám?
Plán jedna. Položím mu to a budu se tvářit jako mrtvý a doufat, že mi dá možná pokoj.
Což asi nedá. Jistě přijde sem a bude do mě hučet, dokud opravdu neztratím nervy a nezabiju ho.
Nebo ....
Plán dvě. Překonám sám sebe a přijdu k němu. Vyslechnu si znovu jeho "úžasný" nápad, jak mě dostat do hrobu v co nejkratším čase.
Zamyslím se.
Po další hromadě nadávek a výhružek z EJovy strany si povzdechnu.
"Fajn, fajn, jak chceš. Tak já jdu. Ale varuju tě před pomalou a bolestivou smrtí, pokud to bude hovadina," nadhodím varovný tón. Moje bubínky překonají šťastný výskot a konečně můžu bezpečně položit telefon.
Když procházím kolem pracovny, toužebně se na ni podívám. Tam ukrývám svou lásku. Dragunov alias Drago.
Někdy ho mám chuť použít na EJe. Museli být se mnou všichni pekelníci, když já jsem souhlasil, že s ním budu chodit.

Jen co jsem zazvonil u nich doma, tak mě EJ vtáhl dovnitř a tahal do svého pokoje. Jen tak tak jsem stihl pozdravit jeho rodiče, kteří se, jak jsem si v tom shonu stihl všimnout, pobaveně tvářili.
Začínám se děsit toho, co mě čeká.
"No, to ti to trvalo. Běž do sprchy a toto si pak oblékni. S vlasy si nedělej starosti, s tím si poradím. Tak už jdi."
Dostal jsem instrukce a byl jsem vhozen do koupelny. Podle mě jsem byl v takovém šoku, že jsem ani moc neprotestoval a udělal jsem, co chtěl. I když jsem to docela nechápal.
Co má ten skřítek za lubem?
Když jsem vyšel ze sprchy, tak mě čekalo na židli oblečení. Zvedl jsem nad ním obočí.
"EJi, co to sakra je?" Vykřikl jsem, když jsem zahlédl nějakou černou síťovinu. To si na sebe nedám.
"Jen si to obleč, udělej mi radost," ozval se prosebně zpoza dveří. Vražedně jsem se podíval na tu věc.
"Fajn," rezignoval jsem. Už jsem se pomalu smířil s tím, že EJ se při narození jistě udeřil do hlavy, když lékařům vypadl z rukou.
Určitě si nemůže myslet, že v tomto vyjdu na ulici.
To síťované nakonec bylo tílko. Více toho odhalovalo, než zakrývalo. Neměl jsem extra velké svaly. Takové jsem vlastně ani nechtěl. Měl jsem vysportovanou postavu a udržoval jsem si ji. Mně se extra velké svaly ani tak nelíbily. Nechtěl jsem vypadat jako nějaký začínající kulturista.
Nad spodním prádlem jsem se radši ani nepozastavoval. Nechci vědět, jak EJ zjistil mou velikost. Černé džíny, na kolenou a stehnech potrhané. Znovu bez komentáře. Košile byla asi nejlepší. Černá s bílými proužky. Tu jsem si hned zapnul, abych zahalil síťovinu.
Vyšel jsem ven a EJ, který byl otočený ke mně zády a dělal něco u svého "zkrášlovacího stolku", jehož součástí bylo i dost velké zrcadlo, se otočil. Prý to ukradl ségře.
"Věděl jsem, že ti to sekne. Ještě pár vylepšení a budeš dokonalý," vydechl v úžasu, a pak hodil ten svůj vševědoucí pohled.

Kirku, kam jsem se to dostal? Nebylo nám dvěma samým přece jen lépe?

EJ mě posadil na točitou mini židli, o kterou jsem se nemohl ani opřít, protože bych propadl dozadu. Košili mi zapnul až ke krku a uvázal mi bílého motýlka. K džínům mi připnul bíločerné kšandy a protáhl přes košili.
Proti tomu jsem protestoval, ale nedal si říct. Raději jsem zavřel oči.
Co jsem přišel, tak už stihly uběhnout tři hodiny a to netuším ani jak.

"Ne, ne pěkně je otevři. Potřebuju udělat ještě drobnost," rozkázal. Otevřel jsem oči, do kterých se mi začal vkrádat děs.

Ze stolku vzal tužku. A přibližoval se s tím ke mně.
Bál jsem se na sebe podívat do zrcadla, když se mnou skončil.
"Ještě vlasy a jsi hotový," oznámí potěšeně. Naštěstí byl jemný a nevytrhal mi je. Děsil jsem se, že budu mít lysinu. Nakonec jsem dostal na hlavu menší černý kulatý klobouk. Dost se mi líbil. Alespoň něco. Přesně mi sedl na hlavu.
EJ mě děsil tím, jak přesně věděl mou velikost. Dokonce i hlavy.
"Super, už jen já a můžeme vyrazit," než jsem se stihl zeptat kam, tak zmizel do koupelny.
Já jsem do té doby nabíral odvahu a nakonec jsem se na sebe podíval. Musel jsem uznat, že mi to seklo. Vypadal jsem jako něco mezi borcem a premiantem.
Musím se EJe zeptat, kde to všechno nakoupil a jak dlouho toto plánoval.


EJ

Jakmile se zavřu v koupelně, pošlu Andrému smsku, že všechno vychází.
Už se snažíme Elliota a Tonyho usmířit celé dva týdny, ale všechno selhává. Tak jsme spolu s Andrém dospěli k tomuto řešení.
I když nerad, musím pomoci. Tony byl veselejší, když se přátelil s Elliotem. Snad se tam udobří, protože mě z nich jinak klepne.
André mi říkal o depresích, co má jeho milovaný a už mi to popravdě leze krkem. On sám si to zavinil a teď naříká. Kromě zpráv a volání není schopen nic udělat. Je fakt idiot. Proto ho nemám rád.
Ale i proto, že mého Andrého má on. Zato já mám úžasného milence, který se momentálně chová jako kus kamene.
Fakt doufám, že to vyjde. Už jen proto, že se mi podařilo navléknout ho do toho oblečení. Věděl jsem, že mu to padne jako ulité.
Z koupelny vyjdu jen v ručníku a rychle se nachystám. Oblečení jsem si už připravil před příchodem Tonyho, tak nemusím pobíhat jako šílený a dumat, co na sebe.
Sednu si před zrcadlo. Na obličej si dám krém, trochu make-upu, oční stíny a černé linky. Spokojen se svým vzhledem se postavím. Na sebe stříknu voňavku a na Tonyho sprej AXE, který se k němu perfektně hodí. Nadáva při tom, ale já vím, že mě nechá udělat, co chci.
Zkontroluji se ještě v zrcadle, zda je vše perfektní. Černé kožené kalhoty, opasek s kovovými pyramidkami, bílé tričko s potiskem. K tomu koženou bundu, do půl pasu. Trochu gelu na ruce a vytvaruju si účes. Chce to ještě řetízek a dva prsteny na ukazováčky.
"Jsem frajer," ušklíbnu se na sebe.
"Kam to proboha jedeme?" Zhrozil se Tony. Zářivě se na něj usměju.
"Vezmi si jen peníze a klíče od domu. Nic víc nepotřebuješ," ujišťuju ho. Pak ho už jen tahám ven z pokoje. S našima se jen letmo rozloučíme a padáme pryč.
Na dohodnutém místě nás už čeká André s Elliotem.
"Prosím, ať to vyjde," modlím se v duchu ke všem bohům.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 kana~♥~ kana~♥~ | Web | 30. července 2012 v 11:31 | Reagovat

jo prosím ať to vyjde. Prej ostrá všc k mému oku a ona to tužka na oči :-D
sem nemohla
budu se těšit na pokračování a budu doufat že bude co nejdřív ;-)

2 katka katka | 30. července 2012 v 12:16 | Reagovat

taky se ptám kam to proboha jdou , ale já si počkám ,moc se těším píšeš skvěle dík :-)

3 Tamias Tamias | Web | 30. července 2012 v 13:00 | Reagovat

Jsem zvědavá kam to jdou no nemůu se dočkat pokracování honem prosím další dílek jinak ta tužka na oči mě dostala :D

4 Widlicka Widlicka | 1. srpna 2012 v 0:56 | Reagovat

Naprosto skvělé :-P :-D  
Moc se těším na pokračování, doufám, že to dobře dopadne :-P

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama