VNN II.

16. července 2012 v 21:02 | kana |  Vinen nebo nevinen?

Já vím že tu dlouho nic ode mně nebyla a především tahle povídka ne, snad mi to odpustíte a doufám že se vám ten dílek, bude líbit a odpustíte mi jak dobu kdy jste čekali tak délku tohohle dílku :-) Přeji příjemné čtení





Neví kolik minut, hodin nebo dní sedí v koutě cely. Připadá mu to jako celé dlouhé roky a zároveň ani ne jako minuta. Pažemi objímá kolena a tiskne je na svou hruď. Čelo má opřené o kolena a oči zavřené. Nechce se dívat kolem sebe. Nechce vidět tu realitu. Chce si myslet, že je to jen sen. Že blouzní.
Pochází ze spořádané rodiny. Měl našlápnuto na skvělou budoucnost. Vždy byl poslušný a bezproblémový student i syn. Tohle přeci nemůže být pravda. "Tohle není pravda"špitne a objetí paží zesílí.
Po nekonečně dlouhé době, čtyřech hodinách, se otevřou dveře a dovnitř vnikne slabé světlo. Ale na Axela nedopadne. Je až příliš daleko od dveří a schovaný v příliš hluboké tmě. Muž, jenž otevřel dveře, pro něho musel dojít. Popadl ho za loket a vytáhl na nohy. Chlapec byl tak mimo, že se ani nevzpíral. Už neměl tu sílu. Poslušně šel vedle muže. Pohled k němu nezvedl. Nepotřebuje tady znát ty lidi. Vlastně ani nechce. Stále naivně věří, že tohle všechno je jen omyl a on je nevinný. Určitě ho odsoudili neprávem. A stoprocentně ho brzo propustí a ještě se mu omluví. Nebo může aspoň doufat, že ho omilostní pro málo důkazů.
Počkat! Byli vůbec nějaké důkazy? Žádné přeci neviděl. Pamatuje si jen, jak z jeho šatníku vytáhli jakýsi kus čehosi. Ani pořádně neviděl co to je. Bylo to vůbec jeho? Zkoumali to? Vsadil by boty, že ne. Než se nadál, odvedli ho sem. Na tohle místo. Místo tajemnější než hrad v Karpatech a záhadnější než Bermudský trojúhelník.
Bojí se. Nikdy na takovém místě nebyl. Koluje o něm spousta řečí, ale nevěří jim. Jsou až příliš děsivé, než aby byli skutečné. Nikdo se odsud ještě nevrátil. A pokud ano, s nikým nepromluvil. Stali se naprosto jinými lidmi. Z dřívějších výtržníků a zlodějíčků se najednou stali andílci. Všem pomáhali. Mladým starým lidem. Venčili babičkám a dědečkům psy a krmili jejich rybičky. Všichni se divili, ale nikdo neřekl ani slovo. Neměli k tomu důvod. Zase tady zavládl mír a klid. Dokud se neobjevil někdo jiný a neposlali ho zase sem. Do toho ústavu, jak tomu všichni říkali. To místo má spoustu názvů. Ústav, nápravné zařízení, vězení, ti odvážnější mu říkají peklo. Většinou to říkají ti, kteří jsou nejmilejší těch, co tam odešli a vrátili se. Ti, jejichž milovaní se nevrátili, to nazývají povoláním muže v černé kápi. Říkají, že nosí smrt.
Zvedne pohled ve chvíli, kdy ho provádějí dveřmi do jedné menší místnosti. Do rukou mu hodí nějakou deku, povlečení na polštář, kus něčeho bílého co má být asi prostěradlo a nějaké otrhané kalhoty divné zeleno hnědé barvy a našedlou košili, která mu dozajista bude velká. Navrch hodí jeden pár bot. Ale nejsou to boty. Jen nějaký kus podrážky z látky a látkové pásky. Prostě a jednoduše obuv ve stylu žabek.
Sotva to stihne pochytat do náruče, zas ho chytí a odvedou jinam. Tentokrát ho vedou dlouhou chodbou, kde je spousta cel. Skrz mříží na něho hledí snad stovka párů očí. Zabodávají se do něho jako nože. Zkoumají ho. Cítí se jak pod mikroskopem. Má chuť se otočit a utéct. Ale i kdyby se o to jen pokusil, vsadil by se, že by neutekl nijak daleko. Byl by rád, kdyby se dokázal byť jen otočit na patě.
Vlastně ani to by nedokázal. Už jenom proto, že v téhle chvíli by nedokázal najít dost odvahy nějak se vzepřít. Všechna síla se vypařila. Všechen adrenalin, co se mu nahrnul do žil, jak se snažil nějak obhájit, vyprchal stejně rychle, jako se vypařila pára nad hrncem.
Vedou ho někam dál od ostatních. Nakonec ho doslova strčí do jedné ze zastrčených cel. Bohužel klopýtne, jak to nečekal a spadne. Všechny jeho věci mu vypadnou z rukou a skončí na zemi. Chlap, co ho vedl, se jen zašklebí a zavře za ním mřížované dveře.
Je mu do pláče. Je tu sám. Úplně sám. Trvá dlouho, než se sebere a posbírá své věci a usadí se na jednu postel. Je nejvíce zastrčená. Doufá, že nebude tak na očích. Když se bude většinou stranit a moc na sebe neupozorňovat, možná…možná si ho nikdo nevšimne. Možná to tu přežije bez větších potíží.
S povzdechem si přehodí prostěradlo přes madraci a hodí na to deku. Tepláky si nechá a vezme si jen košili. Měl pravdu. Je mu dlouho skoro pod kolena a to je docela vysoký. Má 172 cm. Tak malý zase není. Ale zas není ani žádný obr. Kalhoty schová pod polštář a pantofle schová pod postel. Nakonec si lehne na postel a stočí se do klubíčka. Je tu tma a mrznou mu nohy. Má je bosí a špinavé. Vytáhli ho z postele a ani ho nenechali obout.
Měl jen štěstí, že nespí nahý. Kdyby jo, určitě by ho tak dotáhli i sem a nenechali ho ani obléct.
Na chvíli zavře oči. Zpod víček zteče pár slz. Na pár minut se dostane do polospánku, když ho probudí rána, jak nezamřížované dveře hrubě otevřeli. Axel prudce otevřel oči a vyděšeně se posadil. Musel párkrát zamrkat a přimhouřit oči. Bylo docela šero a moc světla sem nevnikalo. Zářivky byly zhasnuté a venku už se stmívalo. No spíš byla skoro určitě tma.
Všiml si obrys postavy. Jisto jistě to byl muž. Ale stavbou těla spíš připomínal chlapce. Možná jako on. Až když přišel blíž, všiml si, že má vpředu delší vlasy. Možná zelené, spíš modrozelené. Barvu nedokázal určit moc jistě. Na to byla příliš velká tma. Oči neviděl, ale zcela určitě zahlédl tetování pod levým okem.
Zatajil se mu dech, když přišel tak blízko, že mohl pohlédnout do těch fialkových očí.
Kdo to je?, napadlo ho zcela na poslední chvíli, než ten člověk promluvil. Jeho slova ho překvapila.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 aki aki | 17. července 2012 v 9:41 | Reagovat

to vypadá jako zajímavé pokračování :D

2 keishatko keishatko | Web | 17. července 2012 v 13:27 | Reagovat

za ten koniec ma asi klepne..som zvedavý človek, to vieš :D :D krásne napísané, chudáčik...dúfam, že sa mu nič hrozné nestane

3 Nade Nade | Web | 18. července 2012 v 20:15 | Reagovat

Tak na tohle jsem zvědavá. :-D

4 Widlicka Widlicka | 19. července 2012 v 11:54 | Reagovat

Aááááá tak napínavé a useknuté v nejlepším! to se dělá? :_(
teď nebudu moct několik dní spát!
Docela by mě zajímalo, co vlastně chudák provedl. Navíc ta záhadná změna, co se s vězni udává je opravdu zajímavá, jsem zvědavá, co jim dělají ;)

Moc se těším na další díl, doufám, že bude brzo! protože bez spánku dlouho nevydržím a budeš mě mít na svědomí a pak tě můžou také chytit, obvinit a sem odvést ;-P

5 katka katka | 20. července 2012 v 20:21 | Reagovat

prosím těším se na další díl :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama