VNN IV.

10. srpna 2012 v 11:30 | kana~♥~ |  Vinen nebo nevinen?
ke konci 18+
nebo jen pro silné povahy


Dozor ho vede do vyslýchací místnosti a shodí hnědovláska do židle u velkého stolu. Dveře zavře a zamkne, sám se pak posadí proti němu. Axel si promne bolavou ruku, kterou si narazil, ale nevydá ze sebe žádnou hlásku naznačující bolest.
"Axel Mids, 17 let, zabil dva lidi a zmrzačil malé dítě" poví jako nic a přitom se mu dívá do očí. Zatímco v těch jeho jsou jen ledy a ve tváři žádná známka po nějaké emoci, Axelovy zorničky se rozšíří a zamlží se mu pohled. "Jmenuji se Axel, je mi 17 let ale žádné lidi jsem nezabil" zopakuje už snad po sté. A je jedno jestli to předtím říkal jim nebo sobě. Stejně nikdo neposlouchá.
"Tohle říkají všichni, co se dostanou na tohle místo" naprosto klidně mu zopakuje to samé, co říkal i Viktor. Mají tady snad nějakou znakovou řeč nebo co?, pomyslí si Axel. Snaží se, aby mu žádné slzy netekly. Proč mu tu nikdo nevěří? Je přece nevinný, ale nikdo ho neposlouchá, nevnímá.
"Sakra, proč mě nikdo neposlouchá a nikdo mi nevěří" už naštvaně praští do stolu a zvedne se tak prudce, až převrhne židli. V druhé chvíli se válí na zemi s ní s roztrženým rtem. "Tak hele mladej, na mě nikdo křičet nebude" křikne stříbrovlasý dozorce. Taky stojí a dlaněmi se opírá o stůl. Ale u něj židle stále stojí.
Axel se zvedne na lokty a odplivne si trocha krve. Dozorce obejde stůl a přistoupí k němu. Po chvíli si k němu usadí do dřepu a předloktí opře o stehna. "Já se tě ale neptal, jestli jsi to udělal nebo ne. Pro tvou smůlu ale všechno hovoří proti tobě" poví naprosto klidně.
"Já to ale neudělal. Nikomu jsem nikdy neublížil ani nezabil" skoro křikne, ale do hlasu se mu vloudí vzlyk, když se mu rozslzí oči. Dozorce zkřivil ústa, chytil ho za vlasy a prudce jimi trhl, až mu zavrátil hlavu dozadu. Naprosto ignoroval, jak chlapec bolestně a překvapeně zalapal po dechu.
"Ty malej parchante, na takový jako jsi ty, co si myslí, že jsou nevinnost sama, i když spáchají těžký zločin, nejsme zvědavý. Tady budeš poslouchat. Nikdo není zvědavý na tví kecy o tom, jaks nic neudělal. To na nás neplatí, je ti to jasné?" zasyčí mu do tváře a Axelovi nezbývá nic jiného, než poníženě přikývnout.
Dozorce se ušklíbne a hlavu mu pustí tak, že se Axel praští o podlahu a na chvíli se mu zatmí před očima. Musí párkrát zamrkat, aby rozehnal mžitky.
"Máme tady tvrdou výchovu, tudíž se i ty tvoje ´řeči o nevinnosti´ budou trestány. Takže ještě jednou budeš tvrdit něco, co jsi neudělal, a budeš litovat. Tady se s nikým nemazlíme" zasyčí mu do ucha. "Tak co my na to povíš" když Axel nic neřekne a opře se o stůl.
"Není to moje vina" špitne, spíš jen tak pro sebe. Bohužel pro něj to muž slyšel. "Doufal jsem, že to řekneš" s úšklebkem a ve vteřině ho popadl za paži, prudce ho postavil na nohy a táhnul ho pryč z místnosti. Samozřejmě jinými dveřmi, jelikož se nechtěl zdržovat a hledat klíče, aby tamty mohl odemknout. Dotáhne ho ke sloupu, ke kterému ho přiváže provazem tak, aby se z něj nemohl vysmeknout a ani neklouzal.
"C-co se mnou chcete dělat!" vykřikne vyděšeně hnědovlásek, když se vzpamatuje. Ale to už je pozdě. Příliš pozdě.
"Říkal jsem ti, že za každé řečičky typu ´já to nebyl´´já jsem to neudělal´ a takové podobné, budeme trestat. Varoval jsem tě" mrazivě mile. Axel se pokusí trhnout rukama, ale provazy se mu ještě víc zaříznou do zápěstí. Nevzdává se a zkouší to znova a znova. Pustí se do toho s větší vervou, když zaslechne klapavé kroky, jak se od něj vzdalují. Ten chlap zřejmě odchází. Že by trestem mělo být přivázání ke sloupu? To je divné ne? Jeho hlas zněl jako by mu to přál, ale on sám nechápe, co je děsivého nebo možná bolestného na tom, být přivázaný ke sloupu. Ano, provaz je dost hrubý a pevný, takže dost řeže do zápěstí a to vážně bolí. Možná mu odepřou potravu a přísun tekutin, ale…to přece není to nejhorší. Bez pití vydrží několik dnů a bez jídla dokonce týdnů.
Z těch úvah ho vytrhne ohromující bolest a jeho vlastní šokovaný a bolestný výkřik. Něco zasvištělo vzduchem a dopadlo na jeho záda. Prořízlo látku slabé košile a následně i hladkou a dosud nepoškozenou kůži. Axel vykřikl pokaždé, když tenký kožený bič dopadl na jeho záda. Slzy máčely jeho tváře, křik rozdíral jeho hrdlo a karmínově rudá tekutina vytékala z dlouhých ran a barvila roztrhanou látku. Bohužel tu bolest dlouho nevydrží. Nemůže. Nic takového v životě nezažil. Muž neodešel, aby ho tam nechal hladovět a žíznit, odešel si pro bič, aby ho mohl potrestat. Přesně tak, jak sám říkal. Trvá jen pár ran, než se jeho vůle zlomí a jeho obestře tma.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 katka katka | 10. srpna 2012 v 16:47 | Reagovat

to bylo drsné ale úchvatné chce se mi řvát prosím další díl :-)

2 Widlicka Widlicka | 11. srpna 2012 v 10:16 | Reagovat

Hm, tělesné tresty? Čekala jsem spíš nějaký psychický teror, vymývání mozku, experimenty... něco nečekaného, čím ti vězni sami od sebe změní své chování. To, že budou mít ti, co se odtama vrátili, záda na nudličky, to by asi nebylo tak tajemné, že se neví, co se tam děje. To by se profláklo a přestalo by to tak děsit.

3 kana~♥~ kana~♥~ | Web | 11. srpna 2012 v 16:53 | Reagovat

[2]: nezapomínej, že je to teprve čtvrtá kapitola :-D a teprve se začíná

4 keishatko keishatko | Web | 15. srpna 2012 v 14:55 | Reagovat

bééé...ja tak nerada keď niekoho mučia...chudáčik :(

5 Kated Kated | Web | 14. října 2012 v 10:20 | Reagovat

ooooooo chudačekk :/ :( takhle ho nepravem odsoudit a navic zbičovat T.T
jej a ten jeho pritel taky nic nerekl....bych ho nejradeji zkopala do kulicky :D
super povidecka :D musim se priznat ze ho lituju, ale i stejne tak chci aby chvilinku trpel pac pak urcite trebas najde svoji opravdouvou laaaaaasku :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama