Díl 17.: Cíl

28. října 2012 v 13:00 | keishatko |  Tichý výstřel
Tento diel venujem Tamias, má dnes narodeniny. Všetko najlepšie moja, veľa zdravíčka, šťastia a lásky. A hlavne kopu prečítaných slash poviedok. :)




Beta: Luczaida
Warning: +18


Cíl




André

"Co to ​​máš na rameni? Kousnutí? To nemáš ode mě," řeknu zaraženě. Kolem srdce se mi stáhne podivný pocit. Eli ke mně natočí tvář a pohladí se na tom místě.
"To Tony. Bili jsme se a on, jako pomstu, mě kousl. Dost to bolelo," vysvětlí. Uleví se mi. Odtáhnu mu ruku a dám mu na to místo polibek. Na moment jsem se vyděsil, že mě podvedl.
Polibky se přesunu na jeho krk a ruce přesunu pod jeho tričko. Díváme se na film. Elliot mi sedí mezi nohama a zády se mi opírá o hruď. Já toho patřičně využívám.
"André, já se dívám na film," protestuje můj miláček. Pohladím mu bříško a přesunu se k jeho pravé bradavce, abych ji podráždil.
"André," zakňučí Elliot. Usměju se.
"Však dej pauzu a dokoukáme se na to později. Tak dlouho jsme se nemilovali a mně to chybí, tobě ne?" zeptám se vzrušeně.
"Nechybí mi to. Prostě nemám náladu," odbude mě. Já se ale nenechám a dále ho obtěžuji svýma rukama a polibky, až ho položím do polštářů a začnu ho svlékat. Nebrání se, tak se s ním pěkně pomiluji. Hned po tom mě odstrčí a jde do koupelny. Usmívám se a spokojeně se opřu. Natáhnu se pro ovladač a přetočím mu ten film, abychom se na něj dokoukali.

Elliot

"Idiot, kretén," vzlyknu, když na mě padá teplá voda. Připadám si tak špinavý.
Proč?
Vždyť jsem se právě miloval se svým přítelem. Ale bylo to tak jiné než s Tonym. Přece jsem mu řekl, že nemám náladu, že nechci. Proč mě k tomu nutil? Bolelo to. Ne fyzicky, ale v duši. Jako kdyby mě to trhalo na kusy.
Vylezu ze sprchy, i když mám pořád ten divný pocit. Vydrhnu se do červena ručníkem a obléknu.
"Jdu domů, ahoj," řeknu, jakmile vyjdu z koupelny. Nemám ani odvahu se mu podívat do tváře. Ne teď, protože bych plakal.
"Cože? Proč? Nedokoukáme se na ten film, Elliote?" vykřikne za mnou, když utíkám po schodech dolů. Musím rychle pryč. Nemůžu tu zůstat ani minutu. Potřebuji být sám. Rychle se obuju a zabouchnu za sebou dveře. Běžím, co mi nohy stačí. Vím, že to k Andrému není fér, ale teď opravdu nemůžu.

Tony

"Tony, co mám dělat? Já ho tak moc chci, ale on mě stále bere jako kamaráda," stěžuje si EJ. Celkem vtipné, že si takto stěžuje hned po milování. Ten kluk mě někdy fakt udivuje. Nechtěl bych vidět do jeho hlavy.
Rozvalil se na mně a já ho hladím po zádech, při tom líně přepínám programy.
"Já nevím, co ti mám poradit. Musím vědět, jak moc ho chceš. Není to ani tak dlouho, kdy jsi o něm neřekl ani slovo," pozvednu obočí.
"Chci ho moc, ale on je s tvým kamarádem šťastný. Co když bude se mnou jiný? Co když to celé pokazím?" Obejme mě kolem pasu. Povzdechnu si.
"Jsi trdlo. Zkus ho svést," napadne mě.
"Co jsi to řekl?" Zvedne ke mně tvář. Usměju se.
"Sveď ho. Podívej, jako milenec jsi úžasný. Věřím, že to zvládneš, a pokud jeho láska k Elliotovi je opravdu tak silná, odolá ti a budeš vědět, že to máš vzdát," mrknu na něj.
"Myslíš, že to zvládnu? To ty jsi mě všechno naučil a s tebou se nebojím zkoušet něco nového. Ale představa, že bych s Andrém," utichne a skloní hlavu.
"Mám strach, že to pokazím. Že mě odmítne a už nebude můj přítel."
"EJi, neslyšel jsi, že risk je zisk?" usměju se na něj a prohrábnu mu vlasy.
"Pokud si nejsi jistý, tak to vzdej už teď. Najdi si novou lásku. Možná ho nemiluješ tak, jak si myslíš," provokuji ho. Zvedne se na rukou v průběhu sekundy a začne mě mlátit do hrudi.
"To není pravda. Miluju ho. Miluju! Co ty o tom můžeš vědět? Tobě jsem dobrý jen na sex. Miloval jsi někdy někoho?" křičí na mě. Do pokoje vběhne Kirk. Chce něco říct, ale zastavím ho zvednutím ruky a ukážu mu, aby odešel. Teprve když za sebou zavře dveře, chytím EJovy ruce, které mě bijí.
"Máš pravdu, nemiloval jsem nikoho. Nevím, co je to láska. Nač je dobrá? Jen se trápíš," řeknu tichým tónem.
"Tak už neplač. Mrzí mě, co jsem řekl. Já vím, že když má André jen kousek lásky pro tebe, tak ti podlehne. Musíš ho přesvědčit, že jsi ty ten pravý," pustím ho. Dívá se na mě s mokrými cestičkami na tváři.
"Tak já to udělám. Ale kdy? Musím to naplánovat," nahodí ten svůj přemýšlivý výraz. Uchechtnu se.
"Když bude šance, chop se jí a neuvažuj o pitomostech. Něco takového se nedá naplánovat," zarazím ho.
Sedne si na mě obkročmo a usměje se. Utřu mu líce a on mi vtiskne polibek.
"Co ty? Když tě opustím, budeš znovu sám," začne si dělat starosti. Zamyslím se a v hlavě se mi vybaví tvář Eliho. Podívám se na EJe a ušklíbnu se.
"Neboj, já si poradím," plácnu ho po zadečku.
"Nejsi přece na světě jediný," vypláznu na něj jazyk. Rozesměje se a začne mě rukou dráždit. Když jsem tvrdý, nasedne na mě.
"Co to ​​děláš? Nemám kondom. Zesedni," chytím ho za boky a přiměju ho, aby slezl.
"Jen jsem to chtěl zkusit, nemusíš se hned čertit," nafoukne tvář. Vytáhnu kondom a nasadím si ho.
"Už to nikdy nedělej. Sex bez ochrany bys měl mít s někým, komu úplně důvěřuješ a miluješ. Ne se mnou," štípnu ho do tváře. Přikývne a znovu na mě dosedne. Rukama mu pomáhám vysedávat a společně dojdeme k orgasmu. Co za nymfomana jsem to stvořil?
"Pojď, chci sprchu," tahá mě z postele. Nechám se. Sex ve sprše jsme dlouho neměli.

Kirk

Prohlížím si dokumenty, které mi šéf poslal faxem. Vůbec se mi to nelíbí. Zdá se mi to nějaké divné. Proč by nám dával terč, který dostal někdo jiný z týmu? A ještě k tomu zde ve městě. Jasně jsem mu řekl, že nechci cíle, které jsou tak blízko našeho domova. Pak se budeme muset stěhovat.
"Ale proč ten před námi selhal?" zaujme mě nejvíce. Nechci Tonyho vystavit nebezpečí. Už to vykloubené rameno mi téměř přivolalo infarkt. Sednu si za stůl a vytočím jedno číslo.
"Johny? Poslyš, potřebuji od tebe pár informací," začnu. Chvíli poslouchám a zamračím se.
"To je jediné, co tě zajímá? Samozřejmě, že se částka nemění. Ale spoléhám na tebe," zavrčím. Ten chlap je dobrý ve svém oboru, ale někdy mě fakt vytáčí.

Po půl hodině to konečně položím. Sakra, člověk aby se protrhl, než něco zjistí. Opřu se a přivřu oči. V tomto městě se mi líbí. A Tonymu se také daří. Má tu přátele a milence... jednoho nebo víc... Raději jsem moc nevyzvídal. Ještě bych se dozvěděl, co bych nechtěl.
Já tu mám Noela. Vzpomínka na něj mi vykouzlí na tváři úsměv. Vyplatilo se všechno, co jsem kvůli němu podstoupil. Je to moje sluníčko, i když je pořádně divoký.
"Jsem zvědavý, co Johny zjistí, a pokud to bude riskantní, prostě to nevezmeme. Ani šéf nás nebude nutit. Doufám," mumlám si. Zvednu se a vyjdu z pracovny. Poctivě ji zamknu a klíč schovám na místo, o kterém vím jen já a Tony. Nepotřebujeme, aby tam vběhl EJ či Elliot.
S tichým popiskovaním a rukama v kapsách jdu ven. Noel bude jistě rád, když za ním skočím. Doprovodím ho na noční změnu a vrátím se domů. To by už mohl mít Tony po návštěvách.


"Šéfe, myslíte, že to zvládne? Je ještě dost mladý," ozve se sekretář, který si spraví brýle na nose a založí dokumenty zpět do složky.
"Máš pravdu, mladý je dost. Ale je jeden z nejlepších. Vždy svou misi splnil. Věřím, že to udělá i tentokrát, " ozve se přísný hlas z křesla, které je natočeno k oknu, takže vidí jen záda.
"I ten před ním neselhal při žádné misi a teď je mrtvý," namítá opatrně sekretář, když přistoupí ke křeslu.
"Pokud to nezvládne ani on, tak jsme v pěkné šlamastyce," zavrčí jako divoký vlk.
Cíl, který mají dostat, je jako fantom. Nechápe, jak mohl dopustit, aby jim to ti shora pověsili na krk. Napije se kávy. Věří, že jeho lidé to dokážou. Nejsou přece pro nic za nic organizace se stoprocentní úspěšností. Ti nahoře jeho organizaci neustále zkoušejí. Už nejednou jim smazali úšklebek z tváře, jak dokonale všechno splnili, ale oni si nedají říct. Pokud fantoma nedostanou, tak to bude mít špatné důsledky. Pověst jeho organizace bude pochybná a to on nehodlá dopustit. Proto na to nasadil své nejlepší. Ale když Irise našli mrtvého, tak poprvé zůstal v šoku. Jeho tělo bylo na kousky a oči měl vypálené. Ve zprávě z pitvy se dozvěděl, že mu je vypálili, když ještě žil. Nechápe to. Nikdo se k němu nemohl dostat na takovou vzdálenost, aby to byl schopen udělat. Byl nejlepší v boji na blízkou vzdálenost. Riskoval a dal ten cíl Elipsovi. Vkládá do něj všechny své naděje. Chce to mít už z krku. Dopije kávu a položí hrnek na stůl. Zvedne se z křesla, a následovaný svým sekretářem, jde na schůzku s potencionálními zaměstnanci.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 kana~♥~ kana~♥~ | Web | 28. října 2012 v 17:54 | Reagovat

chudáček Elliot. Takhle mu ubližovat, že se nestydíš.
A nelíbí se mi ten fax. ale fuj, doufám, že to zvládne nebo přinejlepším odmítne :-D
Budu se těšit na pokračování

2 katka katka | 29. října 2012 v 16:41 | Reagovat

nechci aby Tony někam odjel ať se věnuje Elimu , musí se dát dohromady nemají čas na nějakou praci :-D

3 Tamias Tamias | E-mail | 1. listopadu 2012 v 16:37 | Reagovat

jsem zvědavá jak to bude dál a Eliho mi je jen trochu líto, kdyby tomu svýmu řekl pravdu nemusel se tak cítit.

4 Tamias Tamias | E-mail | 2. listopadu 2012 v 20:25 | Reagovat

[3]: a děkuju za věnování zapoměla jsem to dopsat :*

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama