Díl 24.: Rano poté

20. ledna 2013 v 20:00 | keishatko |  Tichý výstřel
Beta: Luczaida

Rano poté





EJ

Nespokojeně zamlaskám, když můj mozek začne vnímat, že bych měl vstát.
"Kde to jsem, ah sakra," zavrčím. Hlava mi asi za chvíli praskne. Převalím se na záda a snažím se přijít na to, co jsem včera dělal. Mám vtom menší zmatek.
Volal mi André, rozešel se sElliotem. A já jsem se ho snažil utěšit. Vytáhl jsem láhev alkoholu a... a...
Natočím hlavu. Až teď začínám vnímat své tělo. Kromě hlavy mě bolí i jiná část těla a mám neblahý pocit, že ta ruka kolem mého pasu patří Andrému.
Otevřu oči a podívám se do jeho spící tváře.
"Co jsme to udělali?" zašeptám zhrozeně. Opatrně dám jeho ruku pryč z mého těla a posadím se. Tvář stáhnu bolestnou grimasou, jak mě to zabolí, ale překousnu to. Poohlédnu se po pokoji. Oblečení mám snad na všech místech. Znovu se zadívám na Andrého. Je nahý a značky na jeho krku a hrudi, kterou má odhalenou, mi napoví, že jsme to fakt udělali. Vyspali jsme se spolu. Srdce mi začne bít jako o závod. Takhle jsem to nechtěl. Vždyť si to ani nebude pamatovat.
Musím se uklidnit. Za prvé musím posbírat své oblečení. Za druhé si ho musím obléct a za třetí se nenápadně vytratit. Možná si André nevzpomene, že jsme měli sex. Stane se, že spí nahý, takže by ho to nemuselo nějak trápit.
Stoupnu si a začnu sbírat oblečení. Po chvíli se narovnám a zrudnu. Cítím, jak mi ze zadečku něco vytéká a stéká po stehně. Mám kousek od infarktu. Sáhnu si rukou dozadu a otřu si tekutinu. Podívám se. Krev to není. Semeno. My jsme šli bez ochrany. Nejraději bych si nafackoval. Tony mě učil, abych bez kondomu nikdy nešel, pouze pokud jsem si jistý svým partnerem. Zadržuji slzy a rychle se obléknu. Takhle alespoň nemusím hledat použitý kondom. Opatrně vyjdu z jeho pokoje apo tichu našlapuju. Nechci vzbudit domácnost svým úprkem.
"EJi, ty jsi už vzhůru? To je mi překvapení. Obyčejně vstáváš s Andrém těsně před obědem," zastaví mě jeho máma. Usměju se na ni přes prvotní šok.
"Volala mi máma. Chce, abych něco nakoupil, tak musím jít. André ještě spí. Pak mu zavolám," vymyslím si rychle lež. Pohladí mě.
"Tak běž a pozdravuj ji ode mě. A připomeň jí, že ji stále čekám, kdy se zastaví na kávičku," usměje se. Přikývnu a rychle, jak mi to můj bolavý zadeček dovoluje, odejdu.
Sakra, s Tonym se miluji často, ale nikdy mě tak zadeček nebolel. Proč si nepamatuji nic z té noci? Kdyby mi v hlavě nehučelo, tak se do ní plácnu. Tak moc jsem po něm toužil a když mám to štěstí, že sním strávím noc, tak si to nepamatuji.
Někdo mě musí fakt nesnášet.
Vytáhnu mobil a vytočím Tonyho. Zvedne mi to až na třetí volání. Což mi je dost divné.
"No?" ozve se jeho odměřený hlas.
"Tony? Co s tebou je? Můžu přijít? Jdu od Andrého," povzdechnu si. Nechci jít domů.
"Dobře, ale stav se po ceste v lékárně. Něco mi koupíš," svolí. Přikývnu, i když mě vidět nemůže. Zapamatuji si názvy, co ode mě chce a jdu do lékárny. Děsím se toho, co mě čeká, až k Tonymu přijdu.

Elliot

Tony mi ani nezavolal. To mu fakt na mně nezáleží tak, jak bych chtěl? Kvůli rozchodu s Andrém jsem nespal téměř celou noc. Vím, že jsem udělal správně, ale stále mě zvírá ten pocit, že jsem tomu mohl zabránit. Mohl jsem se snažit, aby náš vztah vydržel. Zakroutím hlavou. Co si to namlouvám? Dříve či později by k tomu i tak došlo.
Možná kdybych s Tonym nezačal spát, tak by se to nestalo. Jsem blb.
Podívám se na mobil. Osm hodin ráno. Zvednu se a jdu se obléknout. Chci být u Tonyho, i když mě nemiluje. Jeho objetí mi vždy dá bezpečí a jistotu, že tu pro mě pořád někdo je.
Venku ještě není pořádně světlo. Slunce jen vychází. Nemám rád to posouvání času. Jsem pak jako praštěný měchem. Když jsem u jeho dveří, nezazvoním. Vytáhnu náhradní klíč, který jsem si ukradl, když jsem mu tajně prohledal šuplík. Byl jsem zvědavý, co tam má a našel jsem tam klíč od jeho dveří. Možná mu jednou řeknu, že jsem ho vzal. Zajímavé je, že se ani necítím provinile, že ho mám.
Odemknu si a juknu dovnitř. Ticho. Sundám si bundu, boty a jako myška jdu k Tonymu do pokoje. Přes dveře slyším jeho hlas. Asi volá. Počkám, dokud to nepoloží, a pak otevřu dveře.
"Ahoj," šeptnu, když se ke mně otočí. Zalapu po dechu.
"Kriste, co se ti stalo?" přiběhnu k němu. Polovinu obličeje má poraněnou. Jako kdyby na něj někdo hodil spršku kamínků. Malinké řezné rány.
"To nic není. Ale co tu děláš ty?"
"Bylo mi smutno. Tony, to není nic. Měl bys jít do nemocnice. Proboha. Minule to bylo vykloubené rameno a teď tohle. Včera, když jsem od tebe odešel, tak jsi neměl ani škrábnutí. Do čeho jsi se zapletl?" vezmu z koupelny lékárničku. Na vatičku dám dezinfekci a začnu mu to jemně ošetřovat. On poslušně drží. Ani svalem nepohne, i když věřím, že ho to bolí. Vidím, jak je to čerstvé. Tipuju, že se to stalo jen pár hodin zpět.
"Kdo ti to udělal?" zeptám se šeptem.
"To tě nemusí trápit, Eli, mám to pod kontrolou," řekne. Rozzlobím se a víc mu přitlačím vatičku na ránu.
"Pod kontrolou? Tony, nenech se vysmát. Viděl ses v zrcadle? Kdyby tahle ranka byla o centimetr vlevo, tak přijdeš ooko. To není sranda. Měl bys to nahlásit," nenechám se odbýt. Nasupeně se na mě podívá. Jiného by jeho pohled vyděsil, ale já jsem už imunní.
"Ty jsi nahlásil, když ti Trent vyhrožoval smrtí?" vrátí mi to. To byl úder pod pás.
"Ale jeho rodina je bohatá. Nic by proti němu neudělali," šeptnu a skloním hlavu.
"To nemůžeš vědět. Je to jen tvá domněnka," pohladí mi ruku, kterou mám položenou na jeho stehně. Povzdechnu si.
"Mám jen o tebe strach," zamumlám a vrátím se k ošetřování.
"Já to vím, Eli, ale já to zvládnu. Tohle, co se stalo, byla moje chyba. Už se to opakovat nebude," víc k tomu nic nedodá. Bude mi to muset stačit. Tony má víc tajemství, než bych možná snesl.

Tony

"Volal jsem si s EJem, než jsi přišel. Za chvíli tady bude. Řekl mi, že ses rozešel s Andrém," nakousnu téma. Jeho ruka strne, ale pak znovu pokračuje v tom, co dělá.
"Měl jsi pravdu, zaslouží si někoho, kdo ho bude milovat celým srdcem. Já bych ho jen trápil," šeptne. Otočím se k němu a podívám se do jeho smutných očí. Nahnu se a přitisknu rty na ty jeho. Vím, že bych to neměl dělat. Ale moje tělo si dělá i tak, co chce. Hlavně, když jsem s Elim.
"Asi bych měl jít, protože přijde EJ," řekne, když se odtáhne.
"Neměl bys být teď sám, zůstaň tady," zamítnu jeho nápad.
"Ale co EJ? Přece jen je to tvůj přítel," ten jeho utrápený výraz mě dostává do kolen.
"Budu s ním vobýváku, ty si tady lehni a odpočívej, dobře?" řeknu nakonec. Opravdu bych neměl to srdce ho poslat domů. I když bych měl možná přátelství s ním a Ejem omezit. Někdo mi jde po krku a nechci riskovat jejich bezpečnost.

Co mě nejvíc štve, že ten chlap zná moje krycí jméno. To je špatné. Velmi špatné. Napadlo mě to, až když jsme přišli domů. Lístek jsem si naštěstí nechal a dal ho Kirkovi. Jeho výraz se mi ani trochu nelíbil. Mám neodbytný dojem, že ví víc, než mi řekl a já to z něj dostanu. Jen co mě přestane bolet tělo a zvonění v uších ustane.

"Opravdu to nebude vadit?" ujišťuje se.
"Nebude."
Ozve se zvonek.
"Jdu otevřít. Ty si lehni," vtisknu mu ještě jeden polibek, a pak se postavím. Kosti zaprotestují, ale ignoruji to. Dřív než za sebou zavřu dveře, počkám, dokud si Eli nelehne. Teprve potom jdu ​​dolů a otevřu dveře.
"Ahoj," pozdravím ho. Uhnu mu a nechám ho zout se a svléknout. Mám ruce založené na hrudi a opírám se ramenem o stěnu. Zavedu ho do obýváku.
"U mě v pokoji spí Eli, tak budeme tady," řeknu mu přímo. Zdá se mi nějaký zpomalený, protože na to vůbec nezareaguje. Zato si všimnu, že si opatrně sedá na pohovku. Posadím se naproti němu a zkontroluji, zda koupil všechno, o co jsem ho požádal. Ucítím, že se na mě dívá, tak k němu zvednu pohled.
Dívá se na mě takovým zvláštním pohledem. Už jsem si jistý, že se zeptá na rány na mé tváři, když se nadechuje.
"Vyspal jsem se s Andrém," oznámí mi. To, že jsem ohromen, se nesnažím ani zakrýt.
 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 katka katka | 21. ledna 2013 v 10:18 | Reagovat

božičku to je nadělení to musela být šílená noc   Andreas jsem zvědavá jestli si bude něco pamatovat ,když čtu o Elim a Tonym mám v očích slzy jsem na ně nějak fiksovaná :-D

2 kana~♥~ kana~♥~ | Web | 22. ledna 2013 v 17:57 | Reagovat

o bože,to musí mít kocovinu :D
a tony, čekal cokoliv ohledně zranění a EJ vysipe z rukávu co udělal :D to ho asi muselo ale pekelně zarazít :D
a nelíbí se mu ten co zná jeho krycí jméno, grr, snad ho brzy dostane a bude klid

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama